|
|
Tester mikrofonních kabelů
Vaněk, Pavel ; Kufa, Jan (oponent) ; Polák, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návhrem a vývojem ručního měřícího zařízení pro mikrofonní kabeláž za použití metody časově-doménové reflektometrie. Cílem práce je zvolit vhodnou měřící metodu pro lokalizaci poruchy na vedení, dále navrhnout a vytvořit její praktickou realizaci. Součástí realizace je i vytvoření firmwaru pro řídící mikrokontrolér. Měření je založeno na integrovaném obvodu časově-digitálního převodníku používaného v Light Detection and Ranging (LIDAR) aplikacích. Navržené zařízení bylo kompletně realizováno a otestováno sadou praktických měření.
|
|
|
Tester mikrofonních kabelů
Vaněk, Pavel ; Kufa, Jan (oponent) ; Polák, Ladislav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá návhrem a vývojem ručního měřícího zařízení pro mikrofonní kabeláž za použití metody časově-doménové reflektometrie. Cílem práce je zvolit vhodnou měřící metodu pro lokalizaci poruchy na vedení, dále navrhnout a vytvořit její praktickou realizaci. Součástí realizace je i vytvoření firmwaru pro řídící mikrokontrolér. Měření je založeno na integrovaném obvodu časově-digitálního převodníku používaného v Light Detection and Ranging (LIDAR) aplikacích. Navržené zařízení bylo kompletně realizováno a otestováno sadou praktických měření.
|
|
|
Propustnost pískovcových povrchů a pohyb vody v mělkých zónách skalních měst
Sysel, Ondřej ; Slavík, Martin (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Voda v porézních horninách (např. pískovci) hraje zásadní roli při jejich rozpadu. Místa, kudy voda proniká do pískovcových skal, jsou však poněkud přehlížena. Ve své práci na dvou lokalitách v Českém ráji pomocí Karstenových trubic měřím kapilární nasákavost přírodních pískovcových povrchů a metodou TDR (Time Domain Reflectometry) sleduji pohyb vody v mělké zóně skalních měst. Kapilární nasákavost se na vzdálenosti desítek metrů lišila až o čtyři řády, přičemž nejvíce záleželo na typu povrchu. Nejvíce nasákavé byly zvětralé povrchy, druhé nejvíce nasákavé byly méně zvětralé povrchy pokryté biogenní kůrou. Horizontální povrchy na vrcholcích skal byly ještě méně nasákavé, nejspíš kvůli ucpání jemnými částicemi ze splachů z půdy. Nejméně nasákavé byly povrchy s železitou krustou. Rozdíly mezi těmi povrchy jsou statisticky významné. Metodou TDR byla změřena maximální rychlost šíření zvlhčovací fronty po umělé infiltraci do pískovce od 5,5.10-6 do 1,9.10-4 m.s-1. Vlhkost se touto rychlostí šířila jen do určité hloubky (první desítky cm), pak se ale její postup zastavil či výrazně zpomalil. Z dlouhodobého měření objemové vlhkosti bylo zjištěno, že půdní pokryv na vrcholu skal zachycuje do určité míry vodu v závislosti na počáteční vlhkosti a úhrnu srážek, ale při větším nasycení vodou (nad 17-27 obj. %)...
|
|
|
Vyhodnocení monitoringu vodního režimu půdy v lokalitě Roklan
Čejková, E. ; Sněhota, M. ; Tesař, Miroslav ; Dohnal, M.
Příspěvek se zabývá sledováním režimu půdní vlhkosti v horské lokalitě Roklan, která se nachází v první zóně Národního parku Šumava. Smrková monokultura v této lokalitě byla v minulých letech napadena kůrovcem a poté ponechána přirozené regeneraci. Od listopadu 2011 až dosud zde probíhá měření hydropedologických a meteorologických veličin. V příspěvku jsou uvedeny základní hydropedologické charakteristiky půdy v lokalitě Roklan, porovnáno stanovení objemové vlhkosti půdy měřené TDR čidly a získané přepočtem z tlakových výšek měřenými tenzometry s využitím v laboratoři měřených retenčních křivek. Dále je provedeno grafické zpracování a diskuze dat objemové vlhkosti a tlakové výšky během dvou vybraných srážkových epizod.
|
host ::
RSS.